Pěvecký sbor JAROMÍR

Pěvecký sbor Jaromír byl založen v říjnu roku 1856 v počtu 28 mužů, nadšených vlastenců, a jeho činnost trvá dodnes. Název Jaromír užívá od roku 1878 podle zakladatele našeho města, knížete Jaromíra. Prvotní název sboru byl Sdružení jaroměřských zpěváků a jeho zakladateli byli učitelé, vlastenci a vedoucí osobnosti kulturního života v Jaroměři. Prvním sbormistrem se stal učitel Josef Hnik. Prvně sbor uvedl své vystoupení 22. listopadu 1856 v den sv. Cecilie v chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři. Záhy se mezi učiteli projevil zájem o zpěv a členství ve sboru a milovníků této činnosti přibývalo. Již v roce 1861 čítal spolek 40 činných a 37 přispívajících členů. Veřejná vystoupení přibývala a dávala podnět ke vzniku nových pěveckých sdružení a spolků. V roce 1862 si Jaromír pořídil spolkový prapor, jehož součástí byly zbytky praporu národní gardy z roku 1848, darované městskou radou, s obrazem svatého Václava a českého lva. Od roku 1878 se spojením s ženským sborem Jarmila, vzniklým v roce 1872, stává Jaromír smíšeným pěveckým sborem a od roku 1883 nese spolek název Pěvecká a hudební jednota Jaromír. Nastala doba rozkvětu pěveckých a hudebních spolků a sdružení. Na prvním sjezdu pěvectva v Praze se předvedlo již 87 pěveckých spolků. Jaromír slavil velké úspěchy. Na župních sjezdech a veřejných produkcích zpíval před našimi hudebními velikány – Bedřichem Smetanou, Antonínem Dvořákem, Josefem Bohuslavem Foersterem, Ferdinandem Vachem, Vítězslavem Novákem a dalšími, kteří se stali čestnými členy našeho Jaromíra. Slova uznání a děkovných dopisů nejlépe dokazují jeho vysokou pěveckou úroveň. Zájezdy do mnoha měst a obcí, náročný repertoár operních sborů a kantát a krásný přednes šířily slávu Jaromíra a našeho města.

Zájem o členství byl velký. V roce 1931 měl sbor 139 členů. Doba velkých úspěchů a ocenění od našich předních hudebních velikánů trvala až do II. světové války – do roku 1940. Činnost sboru stejně jako v období I. světové války byla omezena a sbor oslaben o mužskou část, povolanou plnit mobilizací nejvyšší občanskou povinnost. Ani v této těžké době Jaromír nepřerušil svoji činnost a scházel se za ztížených podmínek, aby udržel vlasteneckého ducha české písně. Po skončení války značně oslabený Jaromír zpíval při všech oslavných a vzpomínkových akcích. Po roce 1948 se stal Jaromír spolu se zájmovými kroužky a spolky součástí Závodního klubu JUTA Jaroměř. Nastal rozklad spolkového života, byly zrušeny sokolské župy, které určovaly program pěvecké činnosti. Rozpadaly se pěvecké sbory a také Jaromír pocítil toto nebezpečí. Ale blížilo se 100. výročí a s tím i zodpovědnost k tradici. Byl proveden nábor mladých pěvců z řad učitelů a opětovně vyzváni dlouholetí zpěváci k navrácení. Jaromír byl zachráněn a oslava 100. výročí byla provedena dvěma koncerty. Obětaví a zodpovědní zpěváci s nadějemi vykročili do druhé stovky pěvecké činnosti a poctivě každé pondělí přicházeli na pěvecké zkoušky do budovy divadla, do zkušebny s názvem Jaromír.

Divadelní soubor Vrchlický, který sklízel velké úspěchy v divadelní činnosti, vyzval Jaromír ke spolupráci při nácviku operet a tato práce se stala po několik let radostnou a oblíbenou náplní sborového zpěvu. Kromě pravidelných oslavných vystoupení, která v totalitní době nebylo možné odmítnout, uskutečňoval Jaromír pravidelné jarní a vánoční koncerty. Nastal rok 1988 a s ním nemalé změny ve sboru. Přední sólisté odešli a založili nové pěvecké sdružení v Jaroměři – Cantus.

Dirigenti, kteří působili v Jaromíru: Jaroslav Novotný, Jaroslav Voňka, Jaroslav Nepilý, Ing. Karel Vik, od roku 2001 PaedDr. Jana Pavlovská a v současnosti Mgr. Bc. Vlastimil Kovář.