Rodina je základ státu

Komedie, která nahradí v našem repertoáru Ayckbournovu Postelovou frašku musí být chytrá, překvapivá, bláznivá a ve své podstatě vlastně trochu smutná, protože se týká skutečných lidských příběhů. Tedy anglická. Ray Cooney je v tomto ohledu zkušený anglický dramatik a jeho tvrzení v názvu komedie visí nad lidmi jako memento mori a způsobilo často nemálo tragédií. Představte si, že jste důstojný lékař, a připravujete se na přednášku v důstojné londýnské nemocnici Svatého Ondřeje, kde pracujete. Právě se chystáte na zásadní přednášku, která vás posune v kariéře dál. Náhle vám kdosi neodpovědně sdělí, že jste již dvacet let otcem syna a začne si na váš život, kariéru i pohodlí zrovna v tuto chvíli dělat nárok. Vy nesmíte připustit změnu svého statutu, především musíte zabránit tomu, aby se vaše okolí cokoliv z této nezodpovědné zprávy dozvědělo. Ne, teď nenásleduje vražda, i když by mohla. Následuje boj s realitou, statečný souboj s děsivou realitou vynořivší se z minulosti. Pokus o nemožné. Popřít, uniknout, vyhnout se, zatlouct něco, co dokonce přijde na scénu. Při této zoufalé činnosti se náš hrdina – a on to je hrdina! – dostává do stále zapletenější situace, do níž zapojí i svého přítele jako alter ego, z níž jak se zdá není než tragického východiska. A konec? Zdá se, že tento příběh žádný konec nemůže mít. Ale má, jako všechno. Pravda reality zvítězí nad sny a přinese sebou nečekané postoje všech hrdinů. Neboť v boji s minulostí jsou všichni lidé hrdiny. Otázka jen zda smutnými či komickými. To nechť rozhodne publikum.

Váš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *